Vypadá to, že mnoho lidí, které bych pro zjednodušení nazval duchovními, inklinují nejenom ke konzumaci a sdílení toho nejhoršího informačního odpadu, milionkrát vyvrácených lží a manipulací, ale také velmi často a velmi rádi malují čerta na zeď. Různé spiklenecké teorie o řízení světa iluminináty, zlými vědci, až po extra ptákovinu typu chemitrails. Společným jmenovatelem je jakýsi negativismus založený na iracionálních báchorkách a velmi omezené schopnosti vnímat věci v nějakém větším kontextu, než v kontextu svého chtěni a nepodložených názorů spřízněných duší v partě podobně smýšlejících. Docela by mne zajímalo, zdali je tato skupina ve stejném poměru zastoupena i v populaci těch „neduchovních“ a nebo jestli se opravdu jedná o esoterickou specialitu.
Nechci se zabývat nyní tím, co vše za tím stojí, ale jedna z věcí je určitě neopravdovost – ve smyslu, nehledání skutečné pravdy, ale hledání pravdy, která by jednak odpovídala mému vidění světa a také mi umožnila se ve složitém světě lépe orientovat. Pojmenovat zlo, vyhranit se vůči němu a opřít se o tu dobrou a hodnou partu, ke které náležím.
Svět je však podstatně barevnější a opravdu není černobílý. Cesta po stezkách hledání pravdivosti je ve skutečnosti lemována otazníky, nejednoznačnými odpovědi a celou paletou barev. Takže dostáváme spíše více otázek než odpovědí a velmi, velmi často se setkáváme s tím, že naše přesvědčení se s realitou spíše míjí. Problém je také v tom, že žádná pravda, ve smyslu definitivně a univerzálně platného závěru či pohledu, na světě neexistuje. Pravdivost je dynamická záležitost a pravda je světlem, které na tu cestu pravdivosti svítí a když jí chceme zavřít a uschovat v krabičce naší mysli, tak zmizí jako Houdini.
Existuje jedna parádní kniha, v češtině se jmenuje Faktomuluva. Dohromady s druhou knihou, Myšlení rychlé a myšlení pomalé, která odpovídá poměrně dost podrobně na otázky, jak funguje naše mysl, proč si tak rádi budujeme kolem sebe svět bludů, proč naše mysl sahá tak často po jednoduchých a černobílých řešeních a jak moc jsme determinováni v našich názorech a rozhodování, tvoří skvělý tandem. Faktomluva pak popisuje svět z pohledu různých statistik a srovnávání s minulostí a všechna ta čísla a srovnání hovoří naprosto jasně. Máme se nejlépe v celé známé historii lidstva. I přes všechny ty hrozivé zprávy, které denně zavalují sociální sítě světová chudoba klesá, dožíváme se delšího věku a zažíváme takovou úroveň individuální satisfakce, kterou naše historie nepamatuje.
Obě ty knihy jsou dost tlusté a nenabízí jednoduché pohledy a odpovědi, ale snaží se dívat na svět z co nejširší perspektivy a s maximální poctivostí. Takže bohužel nejdou sdílet v podobě jednoduchý výkřiků a jejich studium stojí více času, než pět vteřin čtení nadpisu článku, který říká že za všechny nemoci a utrpení světa může farmaceutický průmysl nebo ilumináti.
A teď se konečně pomalu dostávám k tomu Dalajlámovi. Je to člověk, kterého asi určitě můžeme zařadit do té skupiny „duchovních“ lidí. Často jeho výroky (většinou vytržené z kontextu a nebo dokonce výroky publikované pod jeho jménem, které ale nikdy neřekl) sdílí skupina „eso lidí“, o které jsem mluvil na začátku, poměrně často. Dalajláma však nežije uzavřen ve svém myšlenkovém světě a je v živém a aktivním spojení s celou barevností světa a společnosti kolem sebe a nejenom že neopovrhuje rozumem a fakty, ale integruje je se světem ducha. Jeho názory jsou i proto velmi často těžko uchopitelné (četli jsem někdy nějakou jeho knihu?) nenabízí ony jednoduché odpovědi a často bývají dokonce něčím, co bychom mohli nazvat kontroverzním. K žádným konspiračním teoriím neinklinuje a bývá daleko racionálnějším, než ti v „neduchovní“ partě. Velmi často nesplňuje vnější znaky toho, co mnoho eso-duchovních lidí považuje za nedílnou součást duchovnosti. Takže třeba není vegetarián. Nutí lidi přemýšlet o jejich kořenech a tom, jak je to vnitřní propojeno s vnějším. Například tím, že svým příznivcům na západě říká, že možná lépe než se klanět Buddhovi by bylo lepší poctivě zkoumat vlastní duchovní kořeny. Mluví o tom, že Evropa všechny uprchlíky světa uživit nemůže atd. atd. A přesto jeho pohled na svět kolem zůstává velmi pozitivní. A tak, na závěr této krátké lamentace, sem dávám jeho čerstvý výrok o stavu světa. Jak moc k jiným závěrům, než všichni ti konspirátoři dochází…. Mám ho rád. Mimo jiné za jeho poctivost a opravdovost, která ukazuje, že duchovní smýšlení se opravdu nemusí rovnat sdílení článků ze Sputniku.
Tož pěkný svět s Dalajlámou přeji.
I feel optimistic about the future because humanity seems to be growing more mature; scientists are paying more attention to our inner values, to the study of mind and the emotions. There is a clear desire for peace and concern for the environment.
Dalajlama on his Twitter