O zenu a improvizaci

Foto z vystoupení improvizační skupiny Pod kobercem
Foto z vystoupení improvizační skupiny Pod kobercem

Improvizace mi do života přináší daleko více, než jsem na začátku tušil.
Jejich základní principy jsou – a nebojím se to slovo použít – principy zenu.
Rozdíl je v tom, že jsou praktikovány a zažívány nikoliv v tichu chrámu, či
jeskyně, ale uprostřed vřavy tržiště.

Tak třeba tento příklad. Míra křeče a uvolnění hráče na jevišti je přímo
úměrná jeho schopnosti nelpět na své představě příštího okamžiku. V jeho mysli
vyskakují představy dalších kroků, ale hráč je musí umět okamžitě pustit, pokud
nejsou v souladu s tím, co se právě odehrává v příběhu. A protože ten příběh
vzniká doslova tady a teď, hráč nikdy neví, co v další vteřině může přijít,
jakou cestou se příběh vydá. Pokud na své představě řešení situace bude lpět,
zatuhne. A nejen on, zatuhne celý příběh, zatuhnou všichni jeho spoluhráči.
Příběh se stane těžkopádným a pro hráče náročným. Hráč dokonce pak dokonce v této křeči může začít trpět sebestřednou představou, že on to přece měl tak parádně vymyšlené, ale ostatní mu to zkazili. Vrcholem této představy je pak nabytí přesvědčení, že ostatní jsou blbci, kteří to neumí, nebo tomu nerozumí.

Dokáže-li však hráč své představy odhazovat jako podzimní strom sklepává
listy, on i celá scéna se uvolní a začne fungovat. Hráč se stává služebníkem
příběhu. Nikoliv však pasivním! Naopak, bez jeho chuti hrát, příběh také nebude
fungovat. Takže hráč hraje dále s plným nasazením, ale změní se jeho postoj.
Místo prosazování sebe sama se dostaví naslouchání. Pokud se tak stane přichází do hry radost, bez ohledu na to, jaké příběhy se ve hře odehrávají.

Pokud hráč dokáže vzít do hry úplně vše, respektive přitakat úplně všemu,
funguje tato zákonitost i v případě, že mu třeba zrovna není dobře, že měl
těžký den atd. Pokud toto zvládá vždy, dosahuje pomyslného improvizačně-zenové mistrovství. To mi zdaleka nehrozí, ale právě díky improvizacím jsem se už párkrát přesvědčil, že to možné je.

PS: Varování. Pravidelné praktikování improvizace může způsobit, že tyto
principy začtete vnímat i v reálném životě velmi ostře. Toto uvědomění na vás
může začít klást herní nároky i mimo scénu 🙂

PSS: Otázka pak zní, kde je mimo scénu?