Vnoučkové odjeli, utichl dětský křik. Lehká večeře a návrh Kačabce, jestli si nechce malovat vodovkama. Nadšený souhlas jsem uvítal, připravil štětce, vodu, papíry, vodovky, to vše včetně malého melou...
Čekání na déšť se naplnilo v noční bouřce a přineslo podmračené ráno, vzduch vonící deštěm a vděk krajiny za tak potřebnou vláhu. Dostávám chuť si pustit něco melancholického a volba padá na Spirituál...
Není to lehká doba a někdy ta deka, která na nás padá, nemusí být k unesení…
Včera jsem šel domů procházkou s Kačabkou a navštívili jsme dětské hřiště, na kterém si pak ten náš skřítek další hodinu hr...
Psala mně nedávno jedna kamarádka, že jsem nedopsal slíbenou povídku inspirovanou historickými událostmi v klášteře Rosa Coeli a vůbec, že ty povídky flákám. Má pravdu, flákám a slíbenou povídku jsem ...
Slunko svítí, poustevník klečí na kolenou a sází keře. Duše si pozpěvuje a on jí do toho občas šprká, když narazí na kořen. Takže kosmír v dokonalé rovnováze. V tu něco loupne a za poustevníkovým rame...
Před čtyřiceti lety se udála věc, která byla tragédií pro celý umělecký svět. Vyšinutý fanoušek postřelil umělce, který se stal ikonou své generace a mnoha generací dalších. Ten sympatický a charismat...
Předminulý týden se stala věc, kterou důvěrně znám. A to v různých intenzitách a v různých délkách. Má duše řekla: „Jdu na toulku“, a šla. Dělá mi to od nepaměti. V době dospívání a brzké dospělosti j...
Vzbudil jsem se brzy. Tedy na mě brzy. Volala kamarádka. Znepokojivé otázky. Pak už jsem neusnul. Jen jsem se pomodlil. Za všechny ty, které znám, kteří v posledním týdnu buď odešli z tohoto světa, ne...
Dušičkový čas má pro mne od loňského roku o jeden osobní rozměr navíc. K času, kdy myslíme na zesnulé, přibyl čas zrození.
Zašel jsem dnes na hřbitov pokecat s bráchou. Vyprávěl jsem mu, že už je ze m...
Poslední zhruba tři týdny jeho duše bloudila krajinou zmaru. Po nocích se procházel snovými obrazy, kde se tu hroutil známý vesmír do jícnů galaktických sopek, tu se obrázky běžných denních chvil v mž...
Satiricko-ironická, nekorektní a přesto opravdová, glosa o stárnutí, komunikačních ptákovinách, idiotech a o síle ohně praskajícím v kamnech jednoho zimního večera.
Nebyl to lehký
pátek. Stárnu totiž...
V pátek, před
poslední adventní nedělí, jsem první večer, po skoro 14 denním maratonu,
dorazil normálně z práce domů s tím, že už nic dalšího nemám a čeká mne
odpočinek s nejbližšími. Pravda, trochu...
Když se chystáte na výlet do krajiny svého dětství, a místo očekávaného vlaku vám přijede historický motoráček, jímž jste jako malí jezdívávali, dávejte si pozor. Mohou se začít dít zvláštní věci.
Čím...
Je to už dlouhý čas, kdy jsem tě poprvé a na dlouhá léta
naposledy, spatřil. Proběhla jsi tehdy tramvají, nikým nespatřena, a než jsi
zmizela, zakřičela jsi na mne: „Vyskoč!“ Na návštěvy z jiných svět...
Když mi v neděli ráno v osm hodin zazvonil budík,
vůbec se mi z postele nechtělo. Nebylo mi dobře a vůbec jsem nebyl ideálně
naložen. Ale přes to všechno jsem si přál jít na velikonoční mši svatou. Ch...
Velikonoce mého dětství mám spojené s hromadným
koledováním na vesnici. Průvod děcek a dospělých, kluci holky, všichni
dohromady chodili dům od domu. Dospělí dostávali za koledu panáka, děti vajíčka
a...
Je jedna hodina v noci, začíná Boží hod vánoční. Pod pražským orlojem se hraje na kytary a zpívá o tom, že severní vítr je krutý. V nedalekém baru si skupinka mládežníků na cosi připíjí. Loučím se, p...
Závěr roku bývá někdy zásadně bilančním. Někdy si to tak naplánujeme, protože tento čas je takový pěkný symbolický předěl, někdy to tak prostě osud načasuje za nás. Mám to letos bilanční tak, až bych...
A tak se tě, lásko, ptám. Co myslíš. Když tenkrát přišel na svět, ten jehož jméno vzpomínáme, byl již v ten samý den zpečetěn jeho osud? Protože jestli nebyl, a teprve každý jeho krok a všech těch, k...
„A pak si myslíš, že se stane co:“ Zeptala se nervózně a aniž by mne nechala odpovědět, pokračovala. „Zůstaneš sám, zavřený v kleci se svýma myšlenkama, skrze které si bláhově myslíš, že se prokopeš....