Šalom blog

Sedl sis v noční tramvaji přímo naproti mně Elektrika s oprýskaným číslem osmnáct na čele drkotla nočním městem a chvílemi se zdálo že spíše noc putuje za okny vagónů stojících na kolejích vsazených d...

Dírou v prorezlém okapu prosmýkl se unavený paprsek Asi sám sebe překvapil neboť slunce již dávno zapadlo a tak zůstal stát na půli cesty mezi prastarou rzí a kastrolem, který na sluncem a deštěm bičo...

Tento rok poprvé za svitu slunce pozdního léta snesl se posel podzimu nejprve ve mně Snášel se zvolna s lehkostí kroužícího káněte v neviditelných kruzích k hluboce zoranému poli Vždy, když už se zdál...

Vzpomínám si na tvůj výraz jak běžíš uličkou poloprázdné noční tramvaje neslyšně jak návštěvnice z jiných světů kterou ses vzápětí ukázala být Bylo to v zatáčce před předposlední stanicí tam, kde sebo...

Ve zvuku tramvaje co právě ti ujela v sychravém předjaří Je to jen okamžik v obrazu deštivém naděje zazáří Že každý okamžik byť v temnu skrytý je dechem života — samotným bytím

Ve zvuku stvoření přiloženo Bohu k potvrzení voskem rudým pečetěno. Jsem pečetí voskem i žárem tvým Bože potvrzuji Dokázals zapomenout ve mně. Olše na břehu jezírka existuje jen když jí vidím Olše na ...