Ve zvuku stvoření přiloženo
Bohu k potvrzení
voskem rudým
pečetěno.
Jsem pečetí
voskem
i žárem tvým
Bože potvrzuji
Dokázals
zapomenout
ve mně.
Olše na břehu jezírka
existuje jen
když jí vidím
Olše na břehu jezírka
zpívá svou píseň jen
když ji vidíš
Skrze já poznáváš
své zapomnění
Skrze já nacházíš
své nalezení.
A tak nov může
k plnému měsíci směřovat
A tak úplněk světlo své
v novoluní ztrácí
Bylo to dobré
dokonalé
zapomnění
Bylo to lásky vzedmutí
pro možnost stvoření
Okamžik jedinečný
prostor si vyžádal
Prostor k míře své
časem se naplnil
Pro báseň mou
na kříží zvolal’s.
Bože můj
proč jsi mě opustil.
Pro návrat konečný
voláš v té básni teď
Už si vzpomínám…