Píseň ticha
„A pak si myslíš, že se stane co:“ Zeptala se nervózně a aniž by mne nechala odpovědět, pokračovala. „Zůstaneš sám, zavřený v kleci se svýma myšlenkama, skrze k...
Štítek: povídky
O smutku stvořitelově. Aneb o dalším podivuhodném setkání s tou, jež překročila čas.
Byl jednou jeden král, který byl zbaven trůnu a vyhnán z říše své. Ten nešťastný král měl však jednoho chudého přítele z mládí. K tomu se vposled uchýlil. Chuďa...
Hovory s tou, jež překročila čas. Tentokrát o Baltazarovi.
Bylo pozdně letní odpoledne a já se škrábal na kopec, kde jsem se ten večer chtěl rozloučit se sluncem. Kolem mne krajina, která je mému srdci velmi blízká a kd...
Dávný příběh aneb O duši krajiny
Pokud člověk putuje krajinou sám, jeho smysly fungují jinak než v přítomnosti dalších spoluputovníků. Nejsou rozptylované povídáním, plánováním, otázkami atd. Z...
O námořníkovi a dívce
Byl podvečer pozdního jara. Měsíc v úplňku již prosvítal na ještě bledém nebi a ve sluncem vyhřátém vzduchu vonělo moře. Hejna racků se vznášela kolem lodí rybá...
O lásce a vůni šeříků
Miluju tu vůni. Vtahuje mne do dávných příběhů a nutí se zastavit a zhluboka dýchat. A tak si mne i letos zavolala svou silou a já vylezl na zídku u silnice a z...
Kmotřička velikonoční, aneb o strážci lesa
Seděl jsem na břehu jezera a pozoroval oblaka tmavnoucí oblohy na hladině. Občas jsem si rukávem staré fleecové bundy otřel solí zastřené oči. V kraji panovalo ...
Hovory s tou, jež překročila čas. Tentokráte o vůli k životu.
Seděla zachumlaná v dlouhém kabátě a ruce si ohřívala nad chřadnoucím ohněm. Nad hlavou jí pluly miliardy hvězd a mimo praskání ohně vládlo, na místě, kde jsme ...