Křik vran I
Včera jsem po cestě do Nymburku projížděl autem hejnem černých vran. Možná to byli havrani, ale to není podstatné. Vzpomněl jsem si v tu chvíli na dvě povídky, ...
Včera jsem po cestě do Nymburku projížděl autem hejnem černých vran. Možná to byli havrani, ale to není podstatné. Vzpomněl jsem si v tu chvíli na dvě povídky, ...
Poprvé jsem jí potkal před čtvrt stoletím. Zjevila se tenkrát v podobě jestřába. Od té doby jsem se s ní setkával opakovaně v různých podobách. Dlouhý čas však ...
Focení mne bavilo již tak od patnácti let. Byla to totiž alchymie. Pro dnešní generaci už těžko představitelná. Na dveřích koupelny nápis – zákaz vstupu, v koup...
Krátký report o norském hlavním městě a postřehy o sociálním systému a životu norské společnosti. Město turistické Na začátek krátkého vyprávění bych chtěl vyv...
Na konci osmdesátých let psal můj děda knihu o Průhonickém parku. Vzpomínám si moc dobře na jeho zakouřenou pracovnu v pražských Vršovicích a zvuk psacíh...
Návštěva starověkého římského města Carnuntum ve mně zanechala opravdu hodně silné pocity. Nejenom že je to asi světově výjimečný počin – nevím, jestli ještě ně...
Jsou to přesně dva roky poté, co jsem zjistil, že v pekle musí být zima. Probudil jsem se po osmi hodinové operaci, která byla plánovaná na hodiny čtyři, a prot...
Milá L. Už je to dlouho, co jsem nenapsal ani řádku. Ne proto, že bych si snad nevzpomněl, ale spíše proto, že cítím, jak nedostatečné by bylo napsat; Po...