Když se z dobré věci stává Ismus – aneb odvrácené strany vegetariánství

Poslední dobou nevídám od některých svých facebookovských přátel prakticky jiné příspěvky, než hororové obrázky týraných zvířat, které mají sloužit k propagaci vegetariánství, či veganství. To mne přimělo k tomu, napsat toto zamyšlení.

 

Na začátek bych chtěl zdůraznit dva výchozí důležité body. Idea světa, kde žijeme jen ze slunečního světla se mi také líbí a nejedení masa je určitě ušlechtilý záměr. Snaha o to, aby se zvířaty bylo zacházeno důstojně je samozřejmě také na místě, o nesmyslných pokusech pro kosmetické firmy nemluvě. Takže nejsem žádný odpůrce tohoto způsobu života, pokud se nestává zaslepeným a následně díky tomu i nebezpečným ismem. Tím druhým bodem je fakt, že nejsem teoretik a mám dlouholeté zkušenosti z této oblasti. Byl jsem vegetariánem skoro sedm let. V dobách, kdy to bylo něco tak exotického, jako později třeba afričtí černoši na zimní olympiádě. A byl jsem fanatik, který dokázal vynadat v bufetu chudince prodavačce, že mu nandává jeho zelný salát stejnou lžící, kterou se před chvílí hrabala v mrtvolách vedle. Kdyby byl tenkrát facebook, tapetoval bych svou zeď stejnými obrázky, o jakých píši na začátku. Bylo mi osmnáct. Když mi bylo dvacet čtyři a byl jsem již po třetí velmi blízko zubaté, ty mrtvoly mi zachránily život. 

 

Nyní položím čtenáři jednu otázku. Co si myslíte, která strana má pravdu. Ta co tvrdí, že nejíst maso je zdravější a přirozenější nebo ta co tvrdí opak? Nebudu vás napínat dlouho se svou odpovědí. Pravdu nemá ani jedna. Co člověk to originál s jiným metabolismem, jinými dispozicemi a co jednomu dělá dobře, druhému může uškodit a obráceně. Světe div se, ví to dnes i klasická medicína. Když za mnou v nemocnici přišla sestra po týdenní stravě pouze na kapačkách s dietními doporučeními, byl jsem příjemně překvapen. Nejprve mi vše pěkně vysvětlila a pak dodala jednu velmi důležitou věc. 

 

„Ze začátku se držte pevně těchto doporučení, ale jakmile se vám vše zahojí a trávicí systém začne fungovat, můžete začít experimentovat. Znám mnoho pacientů, kteří tato doporučení totálně převrací na ruby. Důležité je zjistit, co prospívá vám, co vám dělá dobře a co vám chutná. Většinou jsou to ty samé věci, které vám dělaly dobře a chutnaly i před operací. Poslouchejte své tělo a věřte mu.“

 

Ve špitále rozhodně příjemné překvapení a zjištění, že vše jde, sice pomalu, ale přece, tím správným směrem. 

 

Podívám se nyní na celou problematiku ze dvou základních směrů. Občas budou mé příměry trošku extrémní, ale to jen pro názorné vykreslení a zdůvodnění. 

 

Psychologický aspekt, anebo proč jsem vegetariánem (veganem)

 

Mám mnoho přátel, kteří jsou vegetariány desítky let. Jejich těla s tímto způsobem stravování nemají problém a vychovávají tak třeba i své děti. Mezi nimi a „ismisty“ je zásadní rozdíl. To že jsou vegetariáni se máte šanci dozvědět asi až když si odmítnou kousnou z vaší housky se salámem a vy je si jich výslovně zeptáte, proč nechtějí. Většina z nich si také prošla tím obdobím, o kterém mluvím na začátku, ale díky času se stali pokornějšími a nestaví svůj způsob života na odiv, natož aby u nedělního oběda u babičky vysvětlovali svým prarodičům, že jsou vrazi.

 

Je totiž velmi důležité, jaké jsou osobní motivace k tomu, stát se „býložravcem“. Pokud jsou těmi hlavními impulsy strach ze špatné karmy, vymezení se vůči tomu strašnému světu, postavení se na tu jedinou dobrou stranu, touha patřit do té lepší party – zkrátka být lepší než ostatní, či konečně mít nějaký hmatatelný důkaz své vyspělé duchovnosti atd. , stává se tento postoj ideologií, ismem, který může být nebezpečný. V rámci jakékoliv ideologie člověk přestává vnímat svět sám za sebe, ale vnímá jej skrze optiku přijatého ismu. Takže už to není táta a máma, babička a děda, starý kamarád, ale jsou to vrazi nevinných zvířátek. Následky tohoto postoje mohou být zhoubné. Rozvrácené rodiny, kdy ten, koho jsem si bral z lásky se ze dne na den promění ve vraha a já se s ním musím rozvést, nebo třeba neschopnost se radovat z běžného života, protože například v té ulici, kterou jsem měl před tím tak rád a sedával tam se svými dětmi, už sedět nemohu, protože je tam řeznictví, u babičky, kde vždycky voněly ty výborný buchty a všichni jsme se tam scházeli, pečou kusy zvířecích těl atd. atd. 

 

Tím se samozřejmě člověk dostává do ohromného vnitřního tlaku a musí se ve svém postoji nějak utvrzovat. No a tak už jen hledá na internetu další a další obrázky s ještě většími zvrácenostmi než před tím, aby je mohl lepit na svou zeď a při pohledu na ně si říkat – dělám to dobře a vy všichni ostatní si to už sakra uvědomte. Další způsob sebeutvrzování je setrvávání ve společnosti stejně smýšlejících.

 

Toto vidění světa skrze ideologické brýle také způsobuje to, že  se člověk stane netečným k hlasu svého těla, popřípadě těl, které mu osud svěří na nějaký čas na starost. Mluvím o dětech. Díky tomu velmi jednoduše přehlédne, že třeba hovězí vývar by mohl v určité situaci být tím správným lékem, protože tělo zrovna není schopno energii brát od jinud. Tuto možnost totiž úplně vytěsní, protože je nepřípustná – rozuměj,  je v rozporu s přijatou ideologií. A tak se třeba může dostat  sám, nebo tam dostat své děti, do zdravotních problémů, o kterých budu mluvit dále.

 

Ještě něco k té sebeutvrzovací propagaci.  Ta totiž krásně ukazuje na to, jak vždy používáme přesně ty informace, které se nám zrovna hodí k podpoření našeho světonázoru a vytěsňujeme ten zbytek. Zrovna včera někdo ukazoval koláž z fotek známých osobností, kteří byli vegetariány. Já se jen ptám, co to má dokazovat, co to má sdělit? Obratem by šla vytvořit stejná, nebo větší galerie z lidí, kteří pro svět něco dobrého udělali a maso jedli. Lze z toho něco vyvodit? Mimochodem znáte nejznámějšího vegetariána a abstinenta na světě? Tuším, že to jméno zná každý dospělý člověk na zemi. Jmenoval se Adolf Hitler. A opět se ptám. Dá se z toho něco vyvodit? Možná jen to, že tvrzení některých jogínských učitelů, že za naše násilnické sklony může jezení masa, má trošku trhliny.

 

Nehledě na to, že podobné podporné výčty nejsou občas pravdivé. Třeba oblíbená výživová poradkyně Mgr. Margit Slimáková v Regeneraci 5/2011 do výčtu oněch vegetariánských velikánů zařadila Dalajlámu. Což dělá více lidí. No a zrovna Dalajláma striktní vegetarián není a nijak se tím netají. Právě přes Dalajlámu se dostávám ke druhému aspektu, kterého bych se chtěl dotknout.

 

Zdraví

 

Jak jsem řekl, začnu Dalajlámou. Dalajláma byl vegetarián velmi krátce. Snad jen dva roky. Tibetští budhisté nejsou striktními vegetariány, ono je totiž docela těžké žít v nadmořských výškách tibetské náhorní plošiny a být vegetarián. A to ze dvou důvodů. Málo úrodné půdy a nutný přísun energie pro tělo, které musí vydržet v tamních podmínkách. S vegetariánstvím začal tedy až po té, co musel utéct a usídlil se v Indii. Ovšem po dvou letech se dostavily zdravotní problémy (netvrdím, že příčinou bylo vegetariánství!) a protože Dalajlamu těžko nařknout s nějakého ismu, tak poslechl své tělo, zkonzultoval to s lékařem, který mu záměr posvětil, a maso jí dále. Traduje se, že kdysi na otázku, jestli je vegetariánství podmínkou osvícení či duchovního rozvoje vtipně podotkl, že kdyby to tak bylo, musela by být osvícená každá kráva 🙂

 

Vím, že se budu opakovat, ale protože je úvaha dlouhá, tak jen připomínám, že zde nebrojím proti vegetariánství a netvrdím, že se bez masa nedá žít. Pouze se snažím ukázat na druhou stranu mince.

 

Dalajlámův příběh demonstruje ten typ zkušeností, kterým jsem si prošel sám – ačkoliv já jsem bohužel nebyl tak otevřený a nechal jsem to zajít opravdu až na úplnou hranu – a také to, co jsem říkal na začátku. Každý jsme jiný. Naše genetická výbava je jiná, náš metabolismus je jiný. Budu demonstrovat na příkladu, který je úplným opakem představy, že vegetariánství musí být zdravé.

 

V současné době je Paleo dieta sice na jednu stranu módním výstřelkem, ale na druhou stranu má poměrně nepopiratelné zdravotní účinky při specifických problémech. Paleo dieta je velmi stručně řečeno založena na mase. Jak říkám, velmi zjednodušeně. Kdo se chce dozvědět více, stačí do vyhledávače napsat Paleo. Tato dieta vychází z následujících, pro někoho možná překvapujících faktů. 

 

Při studování domorodých kmenů, které žily tradičním způsobem (lovci / sběrači) se lišilo procento potravy živočišného původu (maso a tuky) a to tak, že z 229 kmenů

 

u 45 kmenů činila živočišná složka 76 – 100 procent  (např. Eskymáci)
u 87 kmenů  činila živočišná složka 56 – 75 procent
u 88 kmenů činila živočišná složka 26 – 55 procent
u 8 kmenů činila živočišná složka 6 – 25 procent
žádný ze zkoumaných kmenů nebyl vegetariánský

 

Zkoumané domorodé kmeny (stejně jako náš pračlověk) neznaly naše civilizační choroby (autoimunitní, cukrovka, celiakie, rakovina  atd.) a obezitu. A i přes primitivní způsob života a nulovou znalost medicíny se někteří dožívali věku 90+. Prosím neplést s průměrným věkem. Ten byl v Paleolitu (odtud název diety) samozřejmě daleko nižší. Ale to kvůli tomu, že přijít o život bylo jaksi podstatně snazší než dnes.

 

A právě u autoimunitních chorob se ukazuje, že tento způsob stravy, může mít pozitivní vliv. Neříkám, že je to ideál, ale je to vyrovnávání jisté dis balance, do které se čím dál tím častěji naše těla dostávají a to již od raného věku, či dokonce už od narození, při genetické zátěži. 

  

Tak co, být či nebýt vegetariánem nebo veganem? To si musí každý srovnat sám. Dovolím si však několik rad. Pokud se rozhodnete vyzkoušet tento způsob života, nedělejte to z důvodů zmíněných na začátku. Přemýšlejte o svých vlastních pohnutkách a důvodech. Ptejte se svého těla. Jděte do toho s radostí a s chutí, jako když vyrážíte na dovolenou. A pokud se vám stane, že místo prosluněných pyramid uvidíte hromadu ošátkovaných chlápků s cihlama v rukách, normálně se vraťte domů. Nečekejte, až vám tou cihlou někdo rozbije hlavu. Jednak to může hodně bolet a druhak si pak budete myslet, že každý s šátkem je násilník a vrah. A takové vidění světa za to určitě nestojí.

 

PS: Tento článek rozhodně nevybízí k pasivnímu postoji v problematice zbytečného utrpení zvířat.