Hovory s tou, jež překročila čas. Tentokrát o Baltazarovi.
Bylo pozdně letní odpoledne a já se škrábal na kopec, kde jsem se ten večer chtěl rozloučit se sluncem. Kolem mne krajina, která je mému srdci velmi blízká a kd...
Archiv rubriky: Zápisník
O zenu a improvizaci
Improvizace mi do života přináší daleko více, než jsem na začátku tušil. Jejich základní principy jsou – a nebojím se to slovo použít – principy zenu. Rozdíl je...
Chrámy vnější a vnitřní
Procházkou z práce jsem mířil na dobrý darjeeling. Stavil jsem se však na chvilku v jednom z mých oblíbených kostelů. Když jsem vstoupil, akorát odcházeli tři n...
Dávný příběh aneb O duši krajiny
Pokud člověk putuje krajinou sám, jeho smysly fungují jinak než v přítomnosti dalších spoluputovníků. Nejsou rozptylované povídáním, plánováním, otázkami atd. Z...
Probuzení z esoterického snu aneb O potřebě individuální cesty za poznáním
Téma tohoto blogového příspěvku na mne tlačí již delší dobu. Vlastně se mi do něj dost nechce, protože se dotýká míst, která jsou sice zahojená, ale jizvy o sob...
O lásce a vůni šeříků
Miluju tu vůni. Vtahuje mne do dávných příběhů a nutí se zastavit a zhluboka dýchat. A tak si mne i letos zavolala svou silou a já vylezl na zídku u silnice a z...
Kmotřička velikonoční, aneb o strážci lesa
Seděl jsem na břehu jezera a pozoroval oblaka tmavnoucí oblohy na hladině. Občas jsem si rukávem staré fleecové bundy otřel solí zastřené oči. V kraji panovalo ...